Jaroslav Šála * 10. května 1914 ve Slavičíně - Mladoticích + 29. ledna 1943
Životní příběh Jaroslava Šály je velmi krátký a je velmi podobný osudům stovek mladých mužů, kteří v boji za svobodu národa neváhali obětovat to nejcennější, co člověk má - svůj život. Nepovažovali to za hrdinství. Tak byli vychováni a tak chápali splnění vojenské přísahy věrnosti republice. Jaroslav Šála se narodil 10. května 1914 ve Slavičíně - Mladoticích v tehdejším soudním okrese Valašské Klobouky v rodině tesařského mistra Antonína Šály jako třetí ze čtyř dětí. Od mládí ho lákala letadla, a tak přes nesouhlas otce přerušil studium na Státní průmyslové škole stavební v Brně a přihlásil se do školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou v roce 1935 absolvoval. Jako voják z povolání - pilot v hodnosti četaře nastoupil k Leteckému pluku 2 do Olomouce. Po okupaci našich zemí v březnu 1939 se Jaroslav rozhodl opustit protektorát a proti nacistickému Německu bojovat v zahraničí. 6. července 1939 se rozloučil s rodiči a příbuznými ve Slavičíně s tím, že odjíždí do Olomouce, kde mu kamarádi našli zaměstnání. Jeho cesta však byla mnohem delší, a - což tehdy nikdo netušil - bez návratu.
Po ilegálním přechodu hranic se o dva týdny později hlásil v čs. vojenském táboře v Malých Bronowicích v Polsku a 27. července už nastupoval v Gdyni na loď Chrobry, která ho dopravila do Francie. Po lékařských prohlídkách a ostatních formalitách podepsal 24. srpna 1939 pětiletý závazek služby v cizinecké legii. Ale 1. září 1939, když nacistické Německo napadlo Polsko, se vše změnilo. Místo do Afriky s cizineckou legií zamířil Jaroslav Šála na výcvikovou leteckou základnu Avord, protože po vstupu Francie do války s Německem byli naši vojáci z cizinecké legie uvolněni.
V následujících měsících prodělal Jaroslav Šála výcvik na letounech Morano 230 a Bloch 210, získal francouzský pilotní odznak a diplom, byl povýšen do hodnosti caporal-chef-desátník a nakonec se svou jednotkou v Port Vendres zažil 22. června 1940 kapitulaci Francie. Jeho další cesta vedla přes marocký Oran, Casablanku a Gibraltar do Velké Británie. Po více než dvoutýdenní plavbě osobní parník Neuralia dorazil do Liverpoolu, odkud byli čs. vojáci převezeni do Cholmondeley Camp nedaleko Chesteru. 25. července 1940 složil Jaroslav Šála přísahu věrnosti anglickému králi Jiřímu VI. a stal se příslušníkem RAF č. 787450. Po přeškolení na britskou leteckou techniku pilotoval letoun sloužící k výcviku radiotelegrafistů, což ho ale neuspokojovalo. Toužil stát se stíhačem. Po opakovaných žádostech byl přemístěn k 55. OTU v Usworthu, kde 28. července 1941 úspěšně ukončil operační výcvik. Poté byl zařazen do stavu 310. čs. stíhací perutě. V jejím rámci v dalších měsících pomáhal chránit britské pobřeží před německými nálety, doprovázel lodní konvoje nebo britské bombardéry mířící nad Evropu, hlavně nad Francii.
Osudným se pro Jaroslava Šálu stal operační let Ramrod 50 dne 29. ledna 1943, kdy čs. stíhači tvořili doprovod dvanácti bombardérů Boston. Cílem byl železniční viadukt u Morlaix v severozápadní Francii. V souboji s devíti německými FW 190, ke kterému došlo nad kanálem La Manche Jaroslav Šála padl. Peruť ztratila skvělého pilota a dobrého kamaráda. Jednoho z těch skromných a obětavých "dělníků nebe”, jak ho nazval brigádní generál v.v. František Fajtl, DFC, kteří se nikam netlačili, netoužili po kariéře, ale spíše cítili potřebu týmu. Právě oni přispěli k tomu, že se o čs. vojácích a zvláště letcích mluvilo s obdivem a respektem.
Voda kanálu La Manche tělo Jaroslava Šály nikdy nevydala. Jeho jméno je vytesáno na kamenném listě 134 památníku v britském Runnymede, který byl vybudován nedaleko Londýna k uctění památky všech nezvěstných příslušníků britského královského letectva. Ve Slavičíně je jméno Jaroslava Šály uvedeno na památníku, který na místním hřbitově připomíná oběti první a druhé světové války. Také jedna z ulic nese jeho jméno.
Dne 9. května 2004 ve 14:00 hodin bude na budově Komerční banky, v místě, kde stál rodný domek Jaroslava Šály, odhalena pamětní deska. Životní osudy našeho rodáka připomene výstava fotografií v Městském informačním centru a také publikace, jejíž křest proběhne zároveň s vernisáží výstavy. Knihu připravil zlínský autor Václav Kolesa, který se osudy našich letců - příslušníků RAF zabývá už delší dobu.
